Po roce a půl jsme se vrátili na místo činu - do krásného penzionu Sluníčko v Řásné. Před rokem jsme slavili v dubnu Vánoce, teď jsme si pro změnu naplánovali Velikonoce. A jelikož člověk míní a život mění, tak se plány maličko upravili a my jsme tímto započali první, doufáme že z mnoha, Memoriál Aishy z Rabyně. Aishinka bohužel prohrála svůj boj s rakovinou pár dní před touto naší, několik měsíců připravovanou akcí. Celou akci jsme na Aishinku mysleli a užili si víkend i za ní.
V pátek jsme společně poseděli v místnosti u krbu, v sobotu vyrazili na krásnou procházku do 8 kilometrů vzdálené Telče, tam se prošli náměstím, kde jsme kupodivu nebyli největší atrakcí, protože nás trumfl zástup jezdců na koních štrádujících si to přímo k nám. Dotaz jednoho z jezdců na nás - A jak si je poznáte? nezůstal bez naší odpovědi - A jak vy? a se smíchem jsme se dali každý svým směrem. My se samozřejmě vydali hledat dobré jídlo a k našemu překvapení i našli. Jako spořádaní pejskaři jsme si sedli ven na zahrádku, ale personál nás pozval dovnitř, psům donesli misky s vodou a my se navíc královsky najedli. Zpátky se polovina odvezla a my stateční si dali túru do penzionu opět po svých. Počasí bylo opravdu dle naší objednávky a my dorazili do penzionu po sluncem zalité turistické trase. V penzionu už vrcholily přípravy na večerní Memoriál, v troubě se pekla kuřátka, na plotně se vařil vývar a všude kolem řádily Velikonoce. Venku se žhavil gril a peklo úžasné Karlosovo masíčko. Večer jsme si všichni krásně užili, všichni naši miláčci získali několit titulů, diplom, medaile i kokardu a my se náramně bavili. Spát jsme šli opět pozdě v noci a neděli si užili v pomalém tempu balení a pomalého rozchodu do všech koutů republiky. Přátelé, kamarádi, děkujeme za krásný víkend a těšíme se na pokračování. Za fotky děkuji celému týmu fotografů a vy si je můžete prohlédnout tady.