Nový člen rodiny Remy


V dubnu 2011 po rychlém a absolutně nečekaném odchodu Corrádka jsme se rozhodovali, jestli si pořídit dalšího berňáčka a „doplnit“ počet, nebo nechat Jazzyho jediným pánem dvora. Hlavně já jsem se bránila dalšímu pejskovi, nechtěla jsem náhradu za Corrádka, protože ta neexistuje, nechtěla jsem náplast na bolest, protože by to bylo nefér vůči tomu malému. Prvních pár týdnů jsem na všechny fotky krásných miminek koukala spíš se slzami v očích než s touhou mít je doma.. Tak jak jsem se podvědomě bránila já, tak nenápadně a postupně ale doléhal smutek na Jazzyho, šílené vrtění ocáskem ubralo na intenzitě, apetit padl na polovinu, závislost na nás se zdvojnásobila… Už mi bylo jasné, že tohle dopustit nemůžu a další psí kamarád se u nás objeví. A v pravý čas jsem se opět  zamilovala do nádherné trikolórní kuličky, ve které, i přes neskutečnou podobu s Corrkem, Corrádka hledat rozhodně nebudeme. Tou kuličkou je, teď už náš, Remíček – Johannes Reima vom Pirnikhof. I přes všechno co se událo, nebo právě proto, začínám věřit na cesty osudu. Remy se narodil v den kdy Corrko odešel, termín odběru vycházel přesně na týden, kdy jsem měla už od února vypsanou dovolenou, kde jsem si chtěla jenom užívat s hafany a nikam konkrétně nejet a pohled Remíčka je úplně stejně krásný jako byl ten Corrádkův… Několik fotek z prvního dne doma naleznete ve fotogalerii.