Rok se s rokem sešel a Remy 24.4. oslavil své šesté narozeniny. Dospěl do krásného elegána, umazleného miláčka a úžasného parťáka, ne jen pro nás, ale i pro Danteho. Tak jako narozeniny každého našeho miláčka, jsme i ty Remyho oslavili psím dortem a mejdanem s dárečky. Remíčku náš milovanej, přejeme Ti jen to nej, ale hlavne zdravíčko a dlouhé roky s námi. A teď tu o tom titulu :-D
Začnu tedy hezky od začátku. Vše vzniklo z hecu, kdo mne zná, tak chápe. Nejsem úplně výstavní typ, tři roky jsme díky Jazzyho nemoci na výstavy nejezdili a když jsme si dovezli Danteho, tak jsem měla v plánu "najet" na naši klasiku - dvě české a dvě slovenské klubovky a možná jednu Boleslav, tam to máme rádi. Vše v klídku a pohodě, v rámci udržení kontaktu s kamarády, socializace nás i Danteho. A v tomto duchu Dante vloni absolvoval své první dvě výstavy, jednu klubovou českou a jednu slovenskou. V lednu jsem se svezla s Jarkou, majitelkou Danteho tátu Barona, na výstavu do Brna a tak nějak naladěna příjemnou atmosférou a pohodou, která tam vládla, jsem po návratu domů přihlásila Danteho na "únorové Brno". Když ráno před výstavou dojela výprava od Mašků a Jarka po delší době uviděla Danteho, tak z ní jenom vypadlo - To je Dante? Ten je nádherný, ten má na šampiona. A já ji na to se smíchem slíbila, že když dnes vyhraje, tak jí ho přihlásím na další dvě mezinárodky do třídy mladých. Ne že bych nevěděla, že je Dante nádherný, to je každý náš miláček, pro nás vždy nejkrásnější a nejúžasnější, ale když to řekne někdo jiný, navíc co má dobré oko a vkus, tak to samozřejmě potěší. A stalo se to co Jarka předpovídala, v ten den s Dantíkem vítezství vyběhala a já splnila co slíbila a po návratu Danteho přihlásila na další dvě výstavy. Prahu 16.4. a Budějky 23.4. a světe div se, Dante vyhrál obě tyto výstavy se známkou V1 a titulem CAJC a splnil tak podmínky k udělení titulu JUNIOR ŠAMPION ČR. Máme obrovskou radost a naše velké díky patří právě Jarce, která se ujala vystavování na všech 3 výstavách a že to neměla lehké :-D Dante okouzlen jarem a psími slečnami, byl k neudržení, občas k neutišení a občas opravdu na zabití. Přesto všechno se předvedl krásně a společně to dokázali. A my máme doma žampióna :-) Nijak se to na něm nepodepsalo, na nás asi taky ne a tak pokračujeme dál jako do teď, budeme si s kluky užívat především akce s kamarády a občas to proložíme nějakou tou výstavou. Fotky z oslavy Remíkových narozenin jsou zde, fotky z výstavy zase tady.