Začátkem ledna jsem si udělala výlet s kamarády do Brna, na Hanáckou výstavu, a nostalgie, trošku ukecávání a nějaká momentální euforie, způsobila, že po příjezdu domů jsem přihlásila Danteho na "únorové Brno". Sice je to dvoudenní výstava, ale my si vybrali pouze neděli, je potřeba o vikendu i odpočívat, že? Na přípravu Danteho jsem měla měsíc, naivně jsem si myslela, že to krásně zvládneme a z Danťocha bude super výstavní kus. Ó jak jsem se mýlila.
Měsíc v zimě není tak dlouhý jako v létě, v týdnu je příjezd domů z práce skoro za tmy, víkendy se člověk snaží věnovat všemu co v týdnu nestíhá a najednou zjistí, že výstava je za týden a výcvik předvedení se nekonal... Navíc jsem si šikovně narazila rameno na pravé ruce a "upravila" prst na levé, a tak udržet rozjetou lokomotivu bylo zcela nemožné. Výstavu jsem tedy odpískala. Kdž jsem to psala majitelce Dantíkova táty, tak se nabídla, že Danteho předvede. A jak se říká, každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Dante byl úžasný, od příchodu do haly byl vším fascinován, každý pes kolem byl parťák na hraní a blbnutí.... no prostě dítě na výletě :-) Jarka s ním nastoupila do kruhu s dalšími 8 soupeři, Dante, v hravé náladě, se předvedl zázračně dobře, teda až na to, že stát ve výstavním postoji je totální pruda a rozhodčí musí jeho kvality posoudit za dvě sekundy :-D Jarka ale předvedení postoje zvládla na několik etap, Dante krásně ukázal zuby, prosahání rozhodčím by prý mohlo trvat déle, u toho se tvářil opravdu blaženě, kruh na běhání mohl být pro medvědy Danteho velikosti větší, ale i to společně zvládli. A zvládli to neskutečně. Dante se panu rozhodčímu líbil natolik, že svojí třídu, se známkou V1 a titulem CAJC, vyhrál. Pro nás za kruhem, schovávající se, aby nás Dante neviděl a nedělal pak v kruhu kraviny, to byl šok a neskutečná radost. Tímto ještě jednou oficílně děkujeme Jarce za předvedení a slibujeme, že zvážíme účast na dalších výstavách. Výběr fotek najdete jako obvykle v naší galerii.