Když Dante v prosinci získal titul Slovenský veterán šampion, byla jsem neskonale šťastná a myslela jsem, že už nic víc tohle nepřekoná. A mýlila jsem se. Za přispění mých nejmilejších kamarádek, jsem přihlásila i výstavy v ČR - Národní výstavu v Brně a za necelý měsíc po ní i brněnské DUO CACIB. A opět to byla jízda, plná adrenalinu a endorfinu. Povídání k "národce" i s fotkami je zde, DUOCACIB by vydal na malou knížku, nebo spíš šílená organizace a strach že předvedení, "díky" výběrčím parkovného u vjezdu, poskakování cca 500 metrů od tunelu k vjezdu skoro hodinu, prostě nestihneme. Stihli jsme a odkráčeli opět neskutečně šťastni. Po výstavě a závěrečkách jsme se ale přesunuli pouze pár kilometrů do penzionu a oba si náležitě odpočinuli. Neděle byla opět pro nás úspěšná a tak si Dante připsal další krásný titul, tentokrát Veterán šampion ČR.
No a opět se zapojily našeptávačky a nenápadně mě dokopaly k přihlášení Dantíka na další výstavu, tentokrát v Polsku.... záměr byl jasný, když už má ze dvou krajin 6 titulů CACIB veteran, byla by škoda nepřipojit třetí krajinu a pokud se zadaří získat titul asi úplně nejcennější - C.I.B. veterán (mezinárodní šampion krásy veteránů). Takže jsem v únoru vyrazila do Polska. Pojali jsme to opět jako výlet, v sobotu jsme přespali u kamarádky v Hlučíně, naložili druhou a tradá do Gliwice... a jak myslíte že to dopadlo? No jistě že to máme! Dante touto výstavou získal ne jen velké sympatie všech kolem kruhu, vyběhal si krom CACIB veteran i BOV a Polského vítěze veteránů, ale hlavně splnil podmínky pro získání titulu nejvyššího, který dosud žádný berňák v ČR nemá.
Průběh, fotky a video je tady.
Dante za 3 měsíce ve výstavních kruzích opět ukázal, že výstavy a jejich ruch miluje, že si užívá pozornost v kruhu i za ním a že kdyby to bylo na něm, tak se vystavuje každý víkend... Datníčku děkuji že jsi, jsi prostě můj úžasňák za odměnu.
