Leden a únor byl u nás tak nějak jiný, zima se nám úspěšně vyhýbala, sníh jsme měli opravdu jen jeden jediný den. Naštěstí si užíváme veselých návštěv malého Clarka Chřibské zátiší, který po absolvování všech povinných očkováních jezdí co týden k nám na socializaci. Všichni tři kluci jsou v sedmém nebi a užívají si návštěv plnými doušky. Já si udělala výlet do Brna na mezinárodní výstavu psů DUO CACIB a fandila všem krásným psům i kamarádům a po návratu z Brna jsem si ještě užívala krásnou smečku u Baronnellek. A stále si užíváme naplno našich miláčků, obou, protože nevíme jak dlouho nám to ještě bude dopřáno.
I přes perfektní kondici Jazzyho, jeho úžasnou mazlící povahu a permanentní bláznění, neskutečnou žravost a radost ze života, nás jeho neustálé kulhání s podezřením na ložisko borélie na kloubu pravé přední nožky dovedlo do ordinace MVDr.Hnízda. Do té doby jsem myslela, že nejhorší co se nám loni stalo, byly ty prokleté klíšťata a jejich nemoci. Bohužel jsem se mýlila a pochopila jsem to hned jak jsem uviděla jak se pan doktor tváří… Diagnóza, která se následně potvrdila i další den z biopsie, byla neúprosná. Osteosarkom. Jeden z nejagresivnějších a nejzákeřnějších typů rakoviny – rakovina kostí. V této chvíli je čirou spekulací to, že spouštěčem mohla být dlouhodobá léčba anaplazmózy a boreliózy, celkově oslabený organizmus těmito nemocemi a díky tomu se tato nemoc projevila, nebo by to přišlo stejně dřív nebo později i bez těchto nemocí. Faktem je, že rakovinou onemocní velké množství berňáků právě mezi pátým a šestým rokem života, ať se nám to líbí nebo ne. Po důkladném zvážení všech pro a proti, prostudování kvanta materiálů a přečtení nespočetných příběhů majitelů, kterým pejsci na tuto nemoc odešli, jsme se rozhodli odmítnout navrženou léčbu – amputaci pravé nohy nebo nahrazení kosti umělou kostí, radioterapii i chemoterapii a to z důvodu už zmíněného oslabení organizmu Jazzyho a velkého rizika, že tyto agresivní metody by průběh nemoci mohly urychlit, nebo Jazzyho život značně znepříjemnily. Rozhodli jsme se, že Jazzymu uděláme poslední měsíce jeho života krásné, plnohodnotné a šťastné, takové jaké on dělá celý svůj život nám. A když nastane jeho čas, necháme ho důstojně, bez trápení a bolesti odejít, zaslouží si to. Jedinou léčbou je podávání preparátu z USA, který mi byl doporučen MVDr. Štouračem - Hepalinu 100, podávání léku proti bolesti Rimadylu a samozřejmě nejlepší možnou BARF stravou, tou ale krmíme už roky. Nevím jestli tyto přípravky pomáhají udržovat Jazzyho ve skvělé kondici, ale v zásadě mi to je jedno, hlavní pro nás je, že je na tom dobře a věříme, že ještě dlouho bude.
Původně jsem tuto informaci nechtěla psát až do chvíle, kdy se budeme muset s Jazzym rozloučit, ale věčné otázky jak je Jazzymu a jestli to zvládá a co je na tom pravdy, že mu něco je a podobně, hlavně teda od lidí, kteří si vás normálně ani nevšimnou, ale zaručeně vědí o všem co se ve světe berňáků šustne a stoprocentní pravdy i polopravdy až po úplné nesmysly šíří vesele všemi kanály dál, mě dovedlo až k napsání tohoto článku. Samozřejmě ti nejbližší to věděli od začátku, drží nás a podporují a těší se s námi z každého dalšího dne. Ti ostatní si to už nebudou muset šuškat a přidávat k tomu další nesmysly, můžou si to přečíst přímo tady ...
Všem, kteří milují Jazzyho úžasnou povahu, krásný úsměv a oddanost za to děkuji a prosím, držte nám palce, ať je tady s námi ve stejně úžasné kondici v jaké prozatím je co nejdéle. Děkuji. Mix fotek z tohoto období najdete klasicky v naší fotogalerii.
Comments