Blondzilla útočí, aneb další dva měsíce jsou za námi

Aktualizace: 1. led 2019


Ano, pozorní čtenář přiřadil tohle jméno našemu novému přírůstku, blonďáku – ničiteli Dantemu. Vysloužil si ho nekonečnou řadou záslužných činů, od týrání Remíka, přes neskutečnou nenažranost, až po likvidaci všeho co jsme nedopatřením, nebo schválně nechali venku. I když, mezi námi, si neumím představit uklidit někam 3 kubíky dřeva, fasádu baráku, vchodové dveře, schody, plot a maliny za ním a x dalších nepodstatných věcí. Ale abych toho našeho chudáčka jen nepomlouvala, tak musím říct, že je to úžasňáček, se kterým se opravdu nenudíme, ani my, ani Remíček.

Roste krásně, na 7 měsíců ukázala váha 40 kg, má kompletně vyměněn chrup a štěněcí chlupy jsou už taky nenávratně pryč. Ale abych ty dva měsíce vzala pěkně po pořádku. Na prvního máje si nás dojela zkontrolovat paní chovatelka, s Dantíkovou maminkou a sestřičkou Dalinkou. Vše dopadlo skvěle a paní chovatelka nám Dantíka neodebrala, prý vypadá spokojeně a já jsem byla spokojená taky, páč si paní chovatelka nechala doma stejné třestiprdlo bláznivé jako je Dantík – Dalinku. Alenko moc děkujeme za návštěvu. Samozřejmostí jsou nepravidelné návštěvy kamaráda Clarka, dovádění kluků u nás na zahradě, nebo na společných procházkách. V rámci socializace jsme absolvovali výlet s kolegy na chalupu na Sedlčansko, vyrazili několikrát do lesů na houby, prošli jsme se kolonádou v Poděbradech a samozřejmě tam byli za hvězdy, Dante si proběhl les s kámošem Aronkem, s Clarkem se kluci proháněli kerskými lesy, naposledy se vykoupali v jezeře Sadská (už je pro veřejnost úplně uzavřeno), přivítali u nás krásnou Lucky – štěňátko borderky a Dante si zadováděl kolem Labe s Elinkou. Samozřejmě nechybělo nekonečné mazlení obou kluků s námi, vzájemně i s našimi třemi kocouři. Výbeř z fotek najdete v naší fotogalerii